Co přinesl týden 17. 4. – 23. 4.

Krátce: 

• Vladimír Balaš končí v pozici ministra školství. Nahradí ho Mikuláš Bek. Po tři čtvrtě roce končí v pozici ministra školství Vladimír Balaš, důvodem jeho dochodu jsou zdravotní problémy. „Jsem vyčerpaný a nejsem si jistý, že mám dost energie, kterou ministerstvo potřebuje. Měl jsem covid, který neprobíhal úplně jednoduše, a mám teď zdravotní problém, který přetrvává,“ řekl Balaš pro Seznam Zprávy. Novým šéfem školského rezortu má být Mikuláš Bek, který vede rezort pro evropské záležitosti a ve vládě je nominantem hnutí STAN (Lidovky). Své pozice poslance se Vladimír Balaš zatím nevzdal (Přehledně 24). „Tehdy jsme kritizovali, že přichází člověk, který možná trošku zná vysoké školství, ale o tom regionálním neví vůbec nic, což se potvrdilo. Postupně se zapracoval, něco se naučil, na druhou stranu do toho nijak hluboce nepronikl. Výhodou ale je, že nechal pracovat lidi kolem sebe a dal prostor odborníkům, kteří jsou na ministerstvu dlouhodobě a zajišťují kontinuitu,” zhodnotil Balašovo působení v anketě Deníku N Miroslav Hřebecký. Nástupce ve funkci, Mikuláš Bek, se podle Jana Zemana bude muset vypořádat s řadou neřešených úkolů (Seznam Zprávy). 
• Polemika o kvalitě a cílech jednotných přijímacích zkoušek na střední školy pokračuje. V pořadu Pro a Proti diskutoval Miroslav Hřebecký s Petrem Bannertem o kvalitě, koncepci a dopadech jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. „Z přijímacího řízení jsme udělali olympiády ve vyplňování sportky na čas. Navíc jsme donutili školy, aby se v 9. třídách soustředily především na úspěch těch, kteří k jednotným zkouškám jdou, ale těch 30 procent, co jde na učiliště, je už jakoby odstavováno na vedlejší kolej,“ uvedl v debatě Miroslav Hřebecký. „Dříve byl obsah přijímací zkoušky v kompetencích ředitelů škol. Jednotné zkoušky přinesly zvýšenou míru objektivity,“ pochválil zavedení jednotných přijímaček ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání ministerstva školství Petr Bannert (ČRo Plus). Nežádoucí důsledky jednotné přijímací zkoušky komentoval na svém facebookovém profilu ekonom Daniel Münich.
• Česká školní inspekce měřila tělesnou zdatnost žáků. Ta se podle ní zhoršila. Po více než 30 letech bylo znovu celoplošně realizováno hodnocení tělesné zdatnosti žáků ve 3. ročníku a 7. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol. Výsledky testování, které svědčí o zhoršující se tělesné zdatnosti dětí a mladých lidí, ČŠI zveřejnila v tematické zprávě a na webu, který umožňuje interaktivní prohlížení dat. „Výzkumníci rozdělili výsledky dětí do tří kategorií, kdy nejhorší, kritická úroveň, znamená dokonce velká zdravotní rizika. Podle výsledků ve člunkovém vytrvalostním běhu, kde české děti dopadly nejhůře, se to týká poloviny chlapců a o něco více dívek ze základních škol. Studenti 2. ročníků na středních školách jsou podle tohoto ukazatele v kritické skupině skoro ze 70 procent,” uvedl iRozhlas. 
• Tým Oddělení vzdělávání na ÚSTR končí. Jeho pracovníci podali společně výpověď. „V podpoře badatelské výuky dějepisu ale chceme pokračovat. Věřím, že díky velké podpoře od historické obce, učitelské veřejnosti i partnerských institucí se nám to podaří,” komentoval tento krok na svém facebookovém profilu jeden z členů týmu Kamil Činátl. 
• V amerických školách zakazují některé knihy i sexuální výchovu. Americký PEN klub zveřejnil seznam knih, které jsou zakázány v některých amerických školách. Jejich počet stoupl během první poloviny akademického roku o 28 %. Mezi zakázanými tituly můžeme najít i řadu v Česku známých i mezinárodně věhlasných děl. K zákazům došlo ve 37 státech, přičemž nejčastěji šlo o státy Texas, Florida, Missouri, Utah a Jižní Karolína. Zákazy knih jsou častější ve státech řízených republikány, uvedl Deník N. Jana Ciglerová popsala zpřísnění pravidel týkajících se toho, o čem v otázkách sexuality smějí a nesmějí učitelé mluvit se žáky a studenty ve školách na Floridě (Deník N).

Výrok týdne:

„Ve vzdělávacích systémech se příliš často hned na začátku objevuje pocit, že někteří žáci prostě nejsou dostatečně chytří a že to nezvládnou. V těch vysoce výkonných systémech jsem viděla, že tato myšlenka je ve skutečnosti sebenaplňujícím se proroctvím. A někdy je to také důvod, proč se v některých systémech žákům nedaří. (…) Růstové myšlení znamená vidět důkazy na vlastní oči. A to se stane mnohem pravděpodobněji, pokud máte systém, který umožňuje růst i žákům,” říká Lucy Crehan, která přiletí v úterý na konferenci Úspěch pro každého žáka (eduin.cz). 

Anketa:

Klady a zápory novely zákona o pedagogických pracovnících

V pátek sněmovna schválila dlouho diskutovanou novela zákona o pedagogických pracovnících. Stalo se tak po letech příprav, diskusí, sporů a komplikací, včetně té poslední, kdy předchozí sněmovna novelu nejprve odhlasovala a poté nechala odumřít. Ve finální podobě (kterou ještě bude muset potvrdit Senát a prezident) přináší několik desítek větších i menších změn, z nichž mediální pozornost si vysloužilo jen několik. Co přinese pro školní praxi? Položili jsme čtyřem osobnostem dvě otázky:

1. Které ze změn obsažených v novele zákona o pedagogických pracovnících považujete za největší přínos?
2. Co naopak v novele být mělo a není?

Petra Mazancová, Učitelská platforma

1. Zakotvení pozice uvádějícího učitele a adaptační období. Směrem k začínajícím učitelům tím vysíláme signál, že víme, že potřebují pomoc, a říkáme jim, že na ni mají nárok. Samozřejmě by to mohlo být uvedeno tím, jaký má být u uvádějících učitelů odpočet přímé pedagogické činnosti, jaké mají mít vzdělání nebo jak vysoká by měla být jejich odměna, i tak to ale otevírá diskusi o tom, jak by adaptační období mělo vypadat. Roli uvádějícího učitele vnímáme především jako prevenci odchodu začínajících učitelů ze školství, má ale zásadní vliv také na to, jací učitelé z nich budou.
2. Chybí garance výpočtu mezd, slíbených 130 % pro učitele se bude každý rok vyjednávat. Jako zástupce profesního sdružení, kterému jde o prestiž učitelské profese, to považuji za velkou chybu. Očekávala jsem, že odpadnou každoroční diskuze o tarifech nebo o tom, jak moc učitelům dlužíme, nevím o žádné jiné profesní skupině, která by tím pravidelně procházela. Dále mi chybí zakotvení školního metodika prevence. Potřebujeme je, ale ředitelé jim léta nemají moc co nabídnout, například o odpočtu přímé pedagogické činnosti se bavíme už roky. Že na ně na rozdíl od školních logopedů nedošlo, ubližuje kvalitě specializace a metodikům prevence to dává signál, že jejich práce není považována za tak potřebnou.

Kateřina Konrádová, Učitel naživo

1. Přelomovým opatřením je ukotvení pozice provázejícího učitele (tzv. mentor budoucích učitelů). Po mnoha letech diskuzí o tom, jak zvýšit kvalitu učitelské přípravy v České republice, se tak konečně zaměřujeme na její klíčový aspekt – praxe. A kvalita praxe stojí právě na provázejícím učiteli.
2. Novela zákona o pedagogických pracovnících přináší téměř 40 změn, ačkoli se diskuze okolo ní v posledních týdnech mediálně věnovala téměř výhradně platům. Podle mého názoru je garance 130 % průměrné mzdy pro učitele nešťastná ve dvou aspektech, i když ji jinak principiálně podporuji. Za prvé není jasně definováno, z jakého základu se uvedených 130 % počítá. Za druhé to každého budoucího ministra nebo ministryni školství staví do pozice, kdy při každoročním vyjednávání o rozpočtu bude muset vést náročný souboj s ministerstvem financí o uvedené zdroje.

Vít Beran, ředitel Základní školy Kunratice

1. Oceňuji, že učitelé dostanou jistotu v garanci výše platů.
2. Novela polepší učitelům, ale nebere v úvahu, do jaké míry výuka závisí na podpůrných pedagogických profesích. To není problém jen tohoto zákona, ale celého fungování vzdělávání v České republice. Je paradox, že například asistent pedagoga má být po 60 hodinách kurzu schopen vést výuku svého žáka. Bylo by dobře, aby se ve spolupráci s učiteli připravoval na výuku, kterou má vést tak, aby se jím vedený žák něco naučil. Je chyba takového člověka pak ponechat platově dole. Chybou je, že je to vše nastaveno jako práce pro zaučeného středoškoláka. Jsou tu i další pedagogické profese, které jsou nezastupitelné, například pedagogové pracující v dětských domovech, v diagnostických ústavech, v poradnách. Všechny pedagogické profese by měly projít inventurou, která by zhodnotila jejich podíl na výuce žáků, s odpovídajícím navýšením platů.

Jitka Kmentová, ředitelka gymnázia Na Zatlance

1. Osobně jsem nejvíc spokojena se zavedením adaptačního období začínajících učitelů, pozice uvádějícího učitele a provázejícího učitele. Umožní to, aby začínající učitel nebyl na nápor profese sám. Uvádějící učitel bude mít čas na spolupráci s nováčkem, což dosud nebylo legislativně zakotveno. Pozice provázejícího učitele snad nabídne učitelům za práci se studentem vysoké školy důstojnou odměnu a také prostor. V naší škole vidím, že největší devizou pro učitele je čas. Proto očekávám, že novela uvádějícím a provázejícím učitelům umožní zkrácení přímé pedagogické činnosti. Vítám rovněž popis role třídního učitele. V současné době vidím, že čas na práci se třídou v oblasti osobnostního rozvoje žáků, prevence dopadu nežádoucích společenských jevů nebo podpory při vytváření bezpečného a podnětného prostředí je nadmíru důležitý. Role třídního učitele, který bude ovšem na svou práci dobře připraven, je nezastupitelná.
2. Velmi postrádám vymezení pozic dalších pedagogických pracovníků, kteří jsou ve škole potřební. V novele zcela chybí pozice sociálního pedagoga, kariérového poradce a školního psychologa a školního speciálního pedagoga. Mnohé z těchto pozic jsou v současné době hrazeny z dotačních programů, ale podle mého názoru by měl stát tyto pozice garantovat, aby školy mohly podporu žáků zajistit v horizontu dalších let. A kdybych měla kouzelný proutek, určitě bych do novely začlenila možnost rozpětí přímé pedagogické činnosti učitele podle potřeb školy a podle uvážení ředitele školy. Například zkušení učitelé, kteří vedou odborné komise ve škole a jsou pedagogickými lídry, potřebují mít čas na práci s kolegy, jejich metodické vedení a jejich podporu.  

Z edukalendáře:

• 25. 4. →Online →Konference Úspěch pro každého žáka
• 11. 5. →Praha →Konference Lepší škola jaro 2023: Jak plánovat kapacity škol?

Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.

Google

Twitter

Facebook