Rozhovor s Tetianou Mykytenko z UNHCR: „Dobrovolníkem může být každý, kdo chce věnovat svůj volný čas, energii nebo dovednosti pro dobrou věc.“
Profilovka
22. 06. 2024.

V roce 2001 uplynulo padesát let od přijetí Úmluvy o právním postavení uprchlíků Valným shromážděním Organizace spojených národů (OSN). U příležitosti tohoto výročí byl vyhlášen 20. červen Světovým dnem uprchlíků.  

Úmluva o právním postavení uprchlíků je klíčovým dokumentem v oblasti mezinárodněprávní ochrany uprchlíků. Definuje, kdo je uprchlík a jaká specifická práva mu přísluší. Zároveň se jedná o zásadní dokument určující činnost Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (United Nations High Commissioner for Refugees, UNHCR).

Tento úřad, má své zastoupení i u nás, v České republice. Oslovili jsme proto tuto organizaci a zeptali jsme se na to, jakým způsobem funguje dobrovolnictví v oblasti pomoci uprchlíkům. Na naše otázky na odpovídala paní Tetiana Mykytenko, Community-Based Protection Assistant z pražské kanceláře UNHCR. Rozhovor probíhal v angličtině - původní verze je dostupná zde.

Co pro Vás znamená dobrovolnictví?

Tetiana: Dobrovolnictví znamená věnovat se komunitě a podporovat ty, kteří to potřebují. Je to i o utváření pozitivních změn a nabídnutí svého času a dovedností k pomoci těm, kteří se ocitli v obtížné situaci.

Co vás přivedlo k dobrovolnictví?

Tetiana: Přijela jsem do České republiky se dvěma malými dětmi měsíc po začátku invaze Ruské federace na Ukrajinu. K dobrovolnictví mě motivovala vlastní zkušenost uprchlíka. Chtěla jsem pomoci ostatním, kteří čelí podobným výzvám, a poskytnout jim podporu, stejně jako se jí dostalo mně, když jsem ji nejvíce potřebovala.

Myslíte si, že se často stává, že se člověk, který sám byl uprchlíkem a bylo mu pomoženo, rozhodne poté pomáhat jako dobrovolník?

Tetiana: Ano, stává se to často. Mnoho uprchlíků cítí silnou touhu opětovat pomoc a pomáhat druhým, jakmile stabilizují svůj vlastní život. Chápou, v jakých těžkostech se druzí nacházejí, a mohou poskytnout jak porozumění, tak praktickou pomoc.


Chtěla byste se podělit o nějakou silnou vzpomínku, kterou Vám dalo dobrovolnictví?

Tetiana: Po půl roce od mého příjezdu do Prahy jsem pomohla zorganizovat workshop, kde se uprchlíci mohli ptát na otázky týkající se jejich práv v oblasti zaměstnání, bydlení (pronájmů), registrace vlastního podnikání a dalších otázek, které jim pomohly lépe porozumět českému sociálnímu systému.  Mnoho uprchlíků se mohlo zúčastnit osobně i online a získat tak odpovědi od odborníků z právní praxe. Byla jsem velmi ráda, že jsem mohla pomáhat s organizací tohoto sezení, protože jsem sama věděla a viděla, jak moc je užitečné a že se ho zúčastnilo dokonce více lidí, než se předpokládalo.

Máte s dobrovolnictvím i nějaké ne-tak-úplně dobré zkušenosti?

Tetiana: Byly i náročné momenty, například překonávání byrokratických překážek nebo chvíle, kdy jsem byla svědkem psychických traumat a utrpení druhých. Tyto zkušenosti jsou ale důležité a zdůrazňují význam naší práce a přetrvávající potřebu pomoci.

Co vás přivedlo do UNHCR?

Tetiana: K UNHCR mě přivedl jeho mandát chránit uprchlíky. Jako Agentura OSN pro uprchlíky UNHCR poskytuje životně důležitou pomoc a zasazuje se o práva uprchlíků po celém světě.  Sama jsem tedy jako uprchlík chtěla přispět k její práci.

Co vám práce pro UNHCR dala? Jak vypadají vaše pracovní aktivity?

Tetiana: Práce pro UNHCR mi dala cíl a naplňuje mne. Moje práce spočívá v organizování pravidelných participativních hodnocení potřeb s různými skupinami uprchlíků (ženy, starší lidé, osoby se zdravotním postižením, mladí lidé), vyslechnu si jejich problémy a návrhy na zlepšení. Na základě těchto konzultací s uprchlíky vydává UNHCR doporučení šitá na míru různým aktérům, aby mohli lépe reagovat na aktuální potřeby uprchlíků a poskytovali tak účinnější pomoc. Lze říct, že každý den je jiný, ale vždy je cílem pomoc uprchlíkům usadit se v novém životě.

Češi jsou známí svým, řekněme, skepticismem vůči činnosti a významu mezinárodních organizací. Jak je tomu podle vás v případě UNHCR? Vnímáte zájem českých občanů o tuto agenturu?

Tetiana: Ačkoli zde může panovat určitá skepse, viděla jsem, že mnoho českých občanů vyjadřuje zájem o činnost UNHCR a podporuje ji. Práce agentury je klíčová, a jak si lidé uvědomují její pozitivní dopady. Dokonce bych řekla, že jejich zájem a míra zapojení rostou.

Mohou se zájemci o dobrovolnictví nějak zapojit do činnosti UNHCR?

Tetiana: Ano, existuje mnoho způsobů, jak se zapojit do aktivit UNHCR. Lze navštívit webové stránky UN Volunteers, kde se dozvíte o možnostech dobrovolnické činnosti v UNHCR po celém světě. Existují i možnosti, jak se dobrovolnictví věnovat online. Dobrovolníci se mohou také účastnit aktivit organizovaných partnerskými nevládními organizacemi UNHCR. Například česká nevládní organizace OPU (Organizace pro pomoc uprchlíkům), partner UNHCR, má dobrovolnický program, který umožňuje pomáhat uprchlíkům různými způsoby. Aktuálně je zde asi 300 dobrovolníků, kteří ve svém volném čase pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny a podílejí se např. na organizaci outdoorových akcí a exkurzí, či přátelská setkávání uprchlíků s českými občany, která usnadňují vzájemné porozumění. Je důležité říct, že podpora dobrovolníků je klíčová a pomáhá oslovit větší počet uprchlíků v nouzi.

Měl by mít člověk, který se chce stát dobrovolníkem a pomáhat uprchlíkům, nějaké specifické vzdělání, znalosti nebo zkušenosti?

Tetiana: Dobrovolníkem může být každý, kdo chce věnovat svůj volný čas, energii nebo dovednosti pro dobrou věc. Existují různé způsoby, jak mohou lidé pomoci, přičemž tu je řada pozic, pro něž není potřeba konkrétního vzdělání nebo zkušeností.

Mohla byste popsat, jak se cítí uprchlík v nové zemi? S čím potřebují hlavně pomoci? Dá se to vůbec nějak popsat člověku, který takovou zkušenost nemá?

Tetiana: Uprchlík se v nové zemi často cítí zdrcený, nejistý, doléhají na něj úzkosti. Hlavní věci, se kterými potřebují pomoci, jsou právní záležitosti – vyřizování dokladů, hledání bydlení, hledání práce a pomoc při přijímání dětí do škol a školek. Velmi důležitá je také emocionální podpora. Můžete si zkusit představit, jaké to asi je, muset náhle opustit svůj domov a začít od nuly žít na neznámém místě, bez znalosti jazyka nebo tamějších zvyků, a bez představy o tom, kdy se budete moci vrátit domů.

Na počátku ruské agrese proti Ukrajině se v řadě zemích včetně Česka zvedla silná vlna solidarity a mnoho lidí se rozhodlo zapojit a pomoci například formou dobrovolnictví. Vidíte stejný zájem i nyní, nebo se situace nějak změnila?

Tetiana: Počáteční vlna solidarity byla skutečně velmi silná. Nicméně zájem a ochota pomoci je ze strany široké veřejnosti stále značná. Lidé nadále pomáhají. Udržování informovanosti a angažovanosti je i nadále klíčové pro zajištění fungující podpory uprchlíků.

Děkuji Vám za otázky.

A my Vám děkujeme za odpovědi.

Nejčtenější
1
Post image
2
Post image
3
Post image