Týden stručně
Ministr školství Mikuláš Bek na konferenci školství 2026 uvedl, že v příštích letech čeká Česko dramatický pokles počtu dětí ve školách. Období silných ročníků, kvůli kterým nestačily kapacity škol, končí. Spolu s náporem silných ročníků na vysokých školách začne počet dětí ve školství klesat, což se nejdříve projeví v mateřských školách. Zatímco počet zaměstnanců škol v posledních letech prudce rostl (učitelů je více o 18,5 %, asistentů pedagoga dokonce o 50 %), období rozšiřování končí a školy na situaci budou muset reagovat. Mohlo by se tedy zdát, že z učitelů nebude nedostatkové zboží, přitom čísla predikují opak. Těch kvalifikovaných totiž ubývá. Podle nedávné analýzy hrozí, že do roku 2035 bude v systému až o 23 tisíc kvalifikovaných učitelů méně, což zvýší podíl nekvalifikované výuky nad 20 %. Největší problém mají malé školy, zvláště v regionech s úbytkem obyvatel, kde je zajištění odborníků obtížné. Ministerstvo školství reaguje vyčleněním 260 milionů korun na rozšíření vysokoškolských studijních programů. Potřeba je ale hlavně motivovat mladé lidi, aby o učitelství měli zájem. Motivace naopak nechybí zájemcům o vysokoškolské studium psychologie – dalšího nedostatkového a dost potřebného zboží v českém vzdělávání. Těch jsou ročně potřeba tisíce, školy ale přijímají jen desítky. Psychologové chybí v Česku obecně, máme jen osm klinických psychologů na 100 tisíc obyvatel, v západních zemích jsou tato čísla několikanásobně vyšší. Nejvíce ale chybí psychologové pro děti. Přitom z čísel ohledně rostoucí míry výskytu deprese u dětí či nárůstu násilí ve školách je jasné, že duševní (ne)pohodu dětí je nutné začít akutně řešit. Podle redaktora Jakuba Čecha je důvod prostý: školy nemají peníze na to, aby si mohly dovolit rozšířit kapacity pro více uchazečů. Dobrou zprávou je, že i do kapacit studií psychologie plánuje Ministerstvo školství nalít více peněz. Podle Čecha je ke zlepšení situace potřeba dlouhodobá koncepce navýšení kapacit na Univerzitě Karlově, včetně plánu výstavby nových prostor.
Ministerstvo školství spouští podrobný audit fungování Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) poté, co se v letošních maturitních a přijímacích testech objevily chyby. Zejména maturitní test z matematiky se ocitl pod velkou palbou kritiky kvůli přehnané obtížnosti a zpětným zásahům do hodnocení. Tým odborníků se zaměří na způsob tvorby a testování úloh i na širší fungování instituce. Výsledky auditu, které budou známy do konce června, mohou vést nejen k úpravám systému testování, ale případně i ke změně vedení Cermatu. Ministerstvo chce na základě auditu připravit systém, který bude lépe odpovídat současným školám a minimalizovat chyby i nespokojenost maturantů. Ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková se k situaci nevyjádřila. Auditoři přitom do Cermatu nezamíří poprvé, v minulosti organizaci podřízenou MŠMT navštívili kontroloři z Ministerstva financí, auditem procházely i smlouvy na tiskárny a IT zajištění organizace. Samotné maturity pak byly tématem i nedávného vydání bEDUinu. O výhodách komplexní profilové práce oproti klasické maturitní zkoušce se dočtete na webu EDUinu.
Výuka finanční gramotnosti je v Česku na základních a středních školách povinná, mnoho škol však tápe, kam ji jako průřezové téma zařadit a jak ji interaktivně učit. S druhým zmíněným problémem se snaží pomoct platformy, jako je Skoala od Nadace České spořitelny, jež nabízí učitelům hotové lekce, diskuzní aktivity a materiály pro všechny stupně škol. Zaměřuje se na běžné finanční situace, plánování rozpočtu, ale třeba i na rizika zadlužování a ochranu před podvody. Učitelé si často uvědomují důležitost finanční gramotnosti, ale narážejí na nedostatek času a kapacit. V některých školách je finanční gramotnost včleněna do běžné výuky, jinde ji vyučují formou projektových dnů. To, co si žáci a studenti ze školy odnesou, často diktuje zápal učitelů. Situaci nezlepší ani revidované rámcové vzdělávací programy. Podle průzkumu organizace Nekrachni přitom přes 70 % mladých lidí ve věku od 15 do 25 let finanční gramotnost neovládá.
Studenti Gymnázia a SOŠ v Sedlčanech navštívili v rámci literární exkurze Ruské středisko vědy a kultury v Praze. To přitom provozuje organizace Rossotrudničestvo, která se nachází na sankčním seznamu EU kvůli šíření ruské propagandy. Kritiku vzbudilo nejen propojení střediska s ruskými tajnými službami, ale i aktuální bezpečnostní situace. Škola akci zveřejnila a poděkovala organizaci na svém webu, což označila středočeská hejtmanka Petra Pecková za „absolutní šílenství“. Ředitel školy se hájí, že byl informován pouze o literárním programu a o rizicích nevěděl, zkušenost bere jako poučení do budoucna.
V souvislostech
Střední škola Portobello High School se na začátku května stala první vzdělávací institucí ve Skotsku, která ve svých prostorech zcela zakázala používání mobilních telefonů. Opatření se netýká pouze teenagerů, kterých je na škole téměř 1 500, ale také všech učitelů. Jak se odložení mobilů vymáhá? Jaké jsou první ohlasy a jak se škola vůbec stala průkopníkem radikálního omezení?
Když nás v pátek 9. května v půl deváté ráno vítal David Dalgleish, zástupce ředitele portobellské střední, na dvoře školy, chvíli to vypadalo, že budeme muset i my vypnout telefony a schovat je do batohu, což by nám poněkud zkomplikovalo možnost zaznamenat si z půldenní návštěvy co nejvíc dojmů a poznatků.
Nakonec se nad námi ustrnul a s mírnými omezeními jsme mohly telefony použít k nahrávání rozhovorů a focení. Škola jinak důsledně aplikuje nová pravidla na všechny příchozí včetně učitelského sboru. Žáci od prvního do šestého ročníku (mluvíme o teenagerech, nikoliv o dětech z prvního stupně) mají na mobily speciální pouzdra, do kterých své telefony zamknou pomocí silného magnetu. Znovu je mohou otevřít pouze během obědové pauzy, pokud opustí areál školy, nebo až po konci vyučování. Přístroje mají tedy u sebe, ale nedostanou se k nim.
Je zřejmé, že vedení školy tento krok plánovalo delší dobu a za svým rozhodnutím si stojí, to ale nebrání tomu, aby se o novém opatření uvnitř školy vedla živá debata. Vyučující sbírají podněty od studujících během diskuzí s jednotlivými ročníky na setkáních školního parlamentu, ptají se, jak se v nové situaci cítí, co jim to přináší dobrého a v čem je zákaz omezuje. Na základě toho jsou pak otevřeni případně korigovat rámcová pravidla. Sami říkají, že jde o pilotní projekt, jehož dopady budou průběžně vyhodnocovat.
Celý článek Kateřiny Lánské najdete na webu EDUinu.
Z edukalendáře
10. 6. → online → ŠKOLSTVÍ JAKO PRIORITA – předvolební debata s lídry politických stran
12. 6. → Praha → Summit Světových škol 2025
Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!
Autor článku:
Pavel Trejbal
Ilustrační foto (c) Kateřina Lánská, zdroj web EDUIN
