Hudba spojuje, otevírá srdce a přináší radost. V MelodyART věříme, že každý si může zkusit hrát na nástroj nebo zpívat – bez stresu, bez talentových zkoušek, v přátelské...
MelodyART - Hudební škola
V diskuzích nad školstvím zažíváme politické déjà vu. Nová řešení nepřinášejí
Partneři zpravodajství
Přinášíme novinky z oblasti vzdělávání od EDUIN. Celý archiv a odběr si můžete nastavit na této stránce https://www.eduin.cz/category/beduin/
Týden stručně
Maturanti míří ve velkém na vysoké, ale Evropa nám v počtu absolventů utíká
Více než polovina populačního ročníku se v posledních letech hlásí na VŠ. Nejde jen o gymnazisty, z nichž tam míří téměř všichni (95 %), ale i o 86 % maturantů z lyceí a 58 % absolventů středních odborných škol. Na nejžádanějších oborech však mají gymnazisté jasnou převahu, ukazuje analýza PAQ Research o datech MŠMT. Jak je možné, že i přes vysoký zájem patří Česko v evropském srovnání k zemím s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných mezi mladými lidmi? Důvodem je zvyšující se míra nedokončení studií – až 60 % lidí „odpadne“ už na bakalářském stupni. Bariérami mohou být slabá připravenost ve všeobecných předmětech a přílišná specializace středoškolského studia, která znevýhodňuje zejména absolventy odborných škol. Data tak ukazují na potřebu inovace oborové soustavy a rozšíření nabídky všeobecných oborů, jako je lyceum. „Mají potenciál obohatit současnou středoškolskou nabídku, ale jejich úspěch bude záviset na tom, jak se celou reformu podaří zrealizovat,“ říká analytička EDUinu Nikola Šrámková.
Středoškoláci budou debatovat o největších výzvách dneška
Studenti středních škol z celé republiky se mohou i letos zapojit do projektu Rada mladších, který má před sebou už dvanáctý ročník. Pod záštitou MŠMT, Policie ČR, všech krajů i první dámy Evy Pavlové se v regionech uskuteční meziškolní konference a vyvrcholí celostátním finále v Praze. Účastníci dostanou prostor mluvit o tématech, která se jich přímo dotýkají – od rizik závislostí přes otázku udržitelnosti ve vzdělávání až po roli svobody slova a veřejnoprávních médií. Zájemci se mohou registrovat do 30. září 2025.
Inkluzi se nemůžeme vyhnout. Vysílání ČT to ukazuje
Neslyšící děti dostanou o Vánocích dárek navíc – Česká televize uvede pohádku v českém znakovém jazyce, už několikátou od roku 2015. Povinnost zahrnovat do vysílání inkluzivní obsah, a to i pro různé sociální, etnické, náboženské či jiné menšinové skupiny, má ČT ze zákona. Ve školách už inkluze probíhá také několik let, volební programy i výroky stran a hnutí však ukazují, že by se rády vrátily k modelu speciálních škol nebo tříd. Jak ale připomíná programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký, kdybychom všechny tyto děti ze ZŠ vyjmuli, moc jich tam nezůstane. Byla to ostatně politika bývalého režimu, který takové děti včetně neslyšících odkládal do ústavů. Podle Hřebeckého je řešení jiné: „Potřebujeme u učitelů trénovat stále vyšší individualizaci, aby dokázali ušít školu co nejvíce na míru úplně každému žákovi. Každý má právo na školu odpovídající jeho potřebám.“
Evropa ocenila mladé vědce. První místo putuje do Česka
Letošní soutěž European Union Contest for Young Scientists (EUCYS) přinesla Česku mimořádný úspěch. Studentka Anna Černá získala za svůj biochemický výzkum první cenu a s ní i jedinečnou možnost zúčastnit se předávání Nobelových cen. Česko reprezentovali také Eduard Plic s projektem na pomezí astronomie a umělé inteligence a Evelína Voleská s výzkumem v oblasti medicíny. Obě mladé vědkyně byly navíc letos letos oceněny Cenou Učené společnosti ČR pro talentované středoškolské vědce.
Speciál #volby25
V posledních dnech před volbami už strany nové recepty na lepší školství nepřinášejí
Do voleb zbývá jen pár dní a kolem vzdělávání se recyklují už mnohokrát zmíněné argumenty. Letošní kampaň se často smrskávala na několik témat, mezi nimiž vedl rozpočet, učitelské platy, inkluze nebo podpůrné profese ve školách. Objevilo se i několik překvapivých detailů, s nimiž vyrukovaly některé strany přímo ve svém programu nebo které zmínili straničtí experti.
Většinu témat komunikovali politici jen v obecné rovině, přesto se u některých podařilo rozkrýt praktické detaily. Příkladem je i výbušné téma inkluze: Zdeněk Kettner porovnává inkluzi ve Finsku a u nás a považuje za nutné, aby asistenti pedagoga v budoucnu absolvovali několikaleté studium. Jan Berki navrhuje, aby si stát vzal zpět pod sebe pedagogicko-psychologické poradny a jednotně je koordinoval. Politici otevřeli i Pandořinu skříňku v podobě omezení práv rodičů, kteří v současné době rozhodují o tom, zda bude jejich dítě odborníkem vyšetřeno, nebo ne. Nejen o tom diskutovali straničtí experti v předvolební debatě SKAV a EDUinu minulé úterý.
Diskuze o rozpočtu je politické déjà vu
Dobrou zprávou je, že se strany a hnutí napříč politickým spektrem shodují, že peníze musí být to první, co má nová vláda pro školství zajistit. Pokud se rozpočet nenavýší minimálně o 14 miliard korun, nepodaří se splnit závazky, které plynou ze znění školského zákona (financování školních psychologů, zvýšení platů učitelů aj.).
Špatnou zprávou je, že handrkování o rozpočet se každý rok opakuje. Zatímco někteří ztrácejí čas obviňováním vlády, sporadicky se objeví i konkrétní recepty, jak do rozpočtu přilít a dlouhodobě udržet další finance. Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI problém analyzuje v EDUcastu a zmiňuje, že dlouhodobých úspor je možné dosáhnout pouze revizí struktury a spojováním malých škol. To by však vyžadovalo koordinaci celé vlády a práci na několik volebních období. Münichův pohled na rozpočet i volební programy shrnuje článek Patricie Martinů.
Legislativní proces státního rozpočtu ukládá vládě povinnost předložit Sněmovně definitivní návrh rozpočtu na rok 2026 do konce září. Vzhledem k volbám jej však bude schvalovat až nově ustavená dolní komora Parlamentu.
Kdybychom udělali psychologický rozbor chatbota, zjistíme, že to je psychopat
Tak komentuje limity umělé inteligence David Bezdomnikov z organizace Podané ruce, který ve své přednášce mluví o digitální závislosti dětí a mladých lidí (47:10 min). Zároveň připouští, že roste počet těch, kteří své problémy řeší s chatboty, což je v době půlročních čekacích lhůt na psychology a psychiatry logické vyústění (tématu vytváření citových pout k AI se věnuje také např. metodika Digitální blízkost neziskové organizace AI dětem).
V kontextu aktuálních čísel, kdy se již 95 % dětí mladších šesti let někdy pohybovalo v online světě a roste počet mladých lidí ve věku 11–15 let s problematickým chováním na sociálních sítí, apeluje Bezdomnikov stejně jako většina odborníků zejména na prevenci.
V rozporu s tím najdeme ve volebních programech jen minimální důraz na rozvoj mediální a digitální gramotnosti (výjimku představují Piráti). Převažují naopak represivní postoje, jako jsou zákazy mobilních telefonů ve školách. Způsob, jakým některé strany využívají běžně AI k tvorbě deep fake materiálů, budí pochyby, nakolik si jsou těchto rizik někteří politici vědomi a zda jsou ochotní s nimi seznamovat veřejnost.
Z EDUkalendáře
1. 10. → Brno/Praha → Kritické myšlení v globálních tématech
2.–5. 10. → Praha → Festival umění, literatury a vzdělávání
20. 10. – 19. 11. → celá ČR → 12. ročník Rady mladších
Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!
Autor článku:
Patricie Martinů
Redaktorka, EDUin
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.
29. 09.
28. 09.
2
4
Podporujeme
